Tento článek je pokračováním naší série článků o japonských slovesech a jejich časování. Naše články o používání tvarů na -masu najdete zde (-masu a -masen) a zde (-mashita a -masen deshita). Náš článek o -masu/masen obsahuje také mnoho obecných informací o japonských slovesech a slovesných druzích, takže pokud nejste obeznámeni s japonskými slovesy, můžete si před čtením tohoto článku projít tento článek. V tomto článku se seznámíme s prostým tvarem a s tím, jak používat prostý tvar japonských sloves v přítomném/budoucím čase a záporném přítomném/budoucím čase.

Pro náš druhý článek o prostém tvaru (ve kterém se zabýváme prostým tvarem v minulém čase a záporným minulým časem) klikněte zde.
Pro další články o japonské gramatice a časování klikněte zde.

Prostý tvar má mnoho alternativních názvů. Jiné knihy nebo zdroje ji mohou označovat jako slovníkový tvar, krátký tvar nebo příležitostný tvar. Prostý tvar se tak nazývá proto, že je to tvar, který se běžně používá v běžné (obyčejné) konverzaci, a proto, že se nejvíce podobá způsobu, jakým jsou slovesa zobrazována ve slovnících.

Prostý tvar – přítomný/budoucí čas

Když čtete sloveso ve slovníku, je již v prostém tvaru a v přítomném/budoucím čase. Technicky vzato s ním nemusíte nic dělat, abyste ho mohli použít.

V japonštině se používá stejný slovesný čas, když se mluví o přítomnosti a o budoucnosti.

Například:

８時に起きる。

Hachi ji ni okiru.

může znamenat „vstávám v 8:00“ (jako že obecně vstávám v 8:00) nebo „budu vstávat v 8:00“ (jako že zítra/konkrétně v určitý den budu vstávat v 8:00). To platí i pro další vzory, jako je -Masu Form.

Tvar -Masu 起きる okiru (起きます okimasu) může znamenat jak „probudím se“, tak „probudím se“. Obecně řečeno, slovesa v prostém tvaru v přítomném/budoucím čase znamenají přesně totéž co slovesa v tvaru -Masu v přítomném/budoucím čase – hlavní rozdíl je v tom, že slovesa v tvaru -Masu jsou zdvořilejší.

Jako je tomu u sloves v tvaru -Masu, pokud ve větě není zmíněna žádná osoba, bude se pravděpodobně předpokládat, že mluvíte buď o sobě, nebo o tom, kdo byl naposledy předmětem rozhovoru. 起きる okiru by technicky vzato mohlo znamenat „já/on/oni/oni atd. se probudí“, to vše v závislosti na kontextu.

Prostý tvar – záporný přítomný/budoucí čas

Spojování sloves prostého tvaru z přítomného/budoucího času do záporného přítomného/budoucího času je o něco složitější než spojování sloves tvaru -Masu, ale stále probíhá podle poměrně jednoduchého vzoru.

Pro slovesa typu Ru:

Jestliže je vaše sloveso typu Ru, vše, co musíte udělat, abyste z něj udělali záporný přítomný/budoucí čas, je odstranit る ru a nahradit ho ない nai.

８時に起きない。

Hachi ji ni okinai.

Nebudu/nebudu vstávat v 8:00.

Podobně jako přítomný/budoucí čas může záporný přítomný/budoucí čas označovat něco, co neděláte nebo nebudete dělat. Záleží na kontextu.

U sloves u:

Je-li vaše sloveso slovesem u, musíte změnit koncovou samohlásku slovesa a poté přidat ない nai. Protože japonština má slabičný systém zápisu, změna koncové samohlásky znamená, že musíte změnit celou koncovou slabiku slovesa.

Abyste určili, kterou slabiku změníte, nejprve zkontrolujte sloveso a zjistěte, na jakou souhlásku začíná jeho koncová slabika. Poté najděte na tabulce hiragany řádek s touto souhláskou a posouvejte po něm tak dlouho, dokud se neprotne se sloupcem „a“.

Například pro spřežku slovesa 飲む nomu v jednoduchém tvaru se posouvejte po řádku „m“, dokud nenarazíte na sloupec „a“. Tam najdete ま ma. Nahraďte む mu za ま ma a přidejte ない nai:

飲む → 飲まない (Nomu → Nomanai)

Note:

Nezapomeňte si dávat pozor na slovesa končící na る ru, protože některá z nich jsou slovesa Ru a některá jsou slovesa U. Sloveso U končící na る ru se bude časovat jako každé jiné sloveso U, a ne jako sloveso Ru:

乗る → 乗らない (Noru → Noranai)

Také pozor na slovesa končící na つ tsu a slovesa končící pouze na samohlásku (う u). Řádek „t“ v tabulce hiragany zní た ta ち chi つ tsu て te と to, se dvěma nepravidelnými hláskami (ち chi a つ tsu); a tak se při skloňování sloves jako 立つ tatsu nestává „tatsanai“, ale „tatanai“:

立つ → 立たない (tatsu → tatanai)

U sloves končících pouze na samohlásku う u se koncová slabika změní na わ wa:

買う → 買わない (Kau → Kawanai)

To proto, aby sloveso neznělo trapně. „Kaanai“ by se vyslovovalo mnohem hůře než „kawanai“, že?

Pokud je vaše sloveso jedním ze dvou běžných nepravidelných japonských sloves, bude se časovat následovně:

する → しない (Suru → Shinai)

来る → 来ない (Kuru → Konai)

Existuje také jedno japonské sloveso, ある aru, které se nepravidelně časuje pouze při konjugaci do prostého záporného tvaru přítomného/budoucího času:

ある → ない (Aru → Nai)

Pomocí některých sloves v prostém tvaru a spojovacích slov vytvoříme krátké vyprávění:

今日は日曜日だから、友達とトランプで遊ぶ。

Kyou wa nichiyoubi da kara, tomodachi to toranpu de asobu.

Dnes je neděle, tak si zahraji s přáteli karty.

新しいシャツを着る。

Atarashii shatsu o kiru.

Budu nosit svou novou košili.

明日はテストがあるけど、勉強しない。

Ashita wa tesuto ga aru kedo, benkyou shinai.

Zítra mám test, ale nebudu se učit.

明日は仕事もあるけど、早く寝ない。

Ashita wa shigoto mo aru kedo, hayaku nenai.

Zítra mám také práci, ale nepůjdu brzy spát.

朝は多分コーヒーを飲まないといけない。

Asa wa tabun ko-hi- o nomanai to ikenai.

Ráno si pravděpodobně budu muset dát kávu.

K čemu slouží prostá forma?

1. Prostou formu můžete použít kdykoli, když se neformálně bavíte s přáteli nebo členy rodiny. Proto je to forma, kterou spíše uslyšíte v hudbě, anime, filmech a televizních pořadech (ne že byste v těchto médiích nikdy neslyšeli zdvořilostní slovesa nebo formu -Masu, ale Plain Form je to, co uslyšíte častěji – pokud nesledujete pracovní nebo historické drama, většina televizních nebo anime postav mluví zcela nenuceně a často dost hrubě).

1. I když budete mluvit zdvořile, často budete muset do svých vět zahrnout slovesa Plain Form. Závěrečné sloveso ve větě skutečně rozhoduje o tom, jak je věta zdvořilá (více o tom najdete v našich článcích -Masový tvar zde a zde).

1. Existuje mnoho gramatických vzorů, které musí obsahovat slovesa prostého tvaru nebo z nich musí vycházet. Podívejme se například ještě jednou na poslední větu našeho krátkého vyprávění výše:

朝は多分コーヒーを飲まないといけない。

Asa wa tabun ko-hi- o nomanai to ikenai.

Ráno si pravděpodobně budu muset dát kávu.

Podívejme se, co se stane, když po záporném slovese v přítomném/budoucím čase v prostém čase následuje といけない to ikenai.

Gramatické vzory v prostém čase:

1. “ to ikenai“ je běžný vzor, který znamená „musím/musí“.

Může být zdvořilý změnou いけない ikenai na tvar -Masu (いけません ikemasen).

Např:

平日は６時半に起きないといけない。

Heijitsu wa roku ji han ni okinai to ikenai.

Ve všední dny musím vstávat v 6:30 hodin.

2. Běžným vzorem, který používá jak prostý tvar přítomného/budoucího času, tak záporný přítomný/budoucí čas, je vzor “ tsumori da“, což znamená „mám v úmyslu .“.

Například:

コーヒーを飲むつもりだ。

Ko-hi- wo nomu tsumori da.

Zamýšlím pít kávu.

コーヒーを飲まないつもりだ。

Ko-hi- o nomanai tsumori da.

Nemám v úmyslu pít kávu.

3. Jaký je váš záměr? Dalším běžným vzorem, který používá zápornou konjugaci přítomného/budoucího času v prostém tvaru, je “ de kudasai“, což znamená „prosím, ne .“

Například:

コーヒーを飲まないでください。

Ko-hi- o nomanai de kudasai.

Prosím, nepijte kávu.

To je pro tento článek vše o prosté formě, ale existují ještě dva vzory prosté formy (minulý čas a záporný minulý čas), které jsme nestihli probrat. Chcete-li si přečíst náš článek o prostém tvaru minulém a záporném minulém čase, klikněte sem.

Také se prosím podívejte do naší knihovny, kde najdete sérii bezplatných flash karet se slovesy! Zkuste vytvořit několik vět nebo krátké vyprávění a podělte se o to, co jste napsali, jako komentář! Pokud si chcete osvěžit informace o částicích (は wa, が ga, を wo, に ni atd.) a o tom, jak je používat, než začnete tvořit věty, klikněte sem a prohlédněte si všechny naše články o částicích.